Stará hájovna. A z ní výhled na ctihodnou hladinu rybníka. Zvůle. Konečně kus pohádky v mých bláznivých dnech. Naši úhlavní přátelé a jejich tři děti tak příjemně ladí k nám a té naší trojce. Večer holota zapadne dělat neplechu do jednoho pokoje. Do bezvědomí. Večery patří rodičům! Uvítací drink je nalit. Musíme prásknout důvod mé…
Dva roky zpět. Červen. Těhotná jsem cca 9 týdnů. Ok. To se ještě nedá brát vážně. Nebudu na to myslet 69 sekund za minutu. Nebudu řvát do polštáře. Vlhkost tomu peří v něm moc neprospívá. A nebudu tomu věnovat pozornost. Jo. To dám. Co mou pozornost nakonec upoutává, jsou nepředstavitelně intenzivní, bez varování zpoza rohu…
V květnu 2020 jsem zůstala vyděšeně civět (asi jak Panna Maria na archanděla Gabriela) na nečekaně pozitivní test. V tu chvíli mi přišlo vážně líto, že to není ten na covid. Ano. Chápu, že pro některé tohle zní jako rouhání, ale my jsme opravdu čtvrté dítě poněkud dost nechtěli.